Mám pro vás historku pro
zasmání, ale s pozitivním myšlením nemá moc společného. Omlouvám se za ten
titulek. V češtině nebývám sprostá. Slovo "pokakal" by to ale tolik
nevystihlo. Jak jsem již zmínila, o pozitivním myšlení tady teď psát nebudu,
ale co bych chtěla touto historkou říct je, že někdy to, na co myslíme nebo dokonce
vyslovíme nahlas, se může splnit. A to i zcela nečekaně!
Bylo to v létě v roce 2012. Šla jsem se ségrou a přítelem po Praze do jedné mexické restaurace. Pomalu jsme sestupovali po chodníku a rozhlíželi se, abychom tu restauraci našli. Po levé straně u chodníku jsem najednou zahlédla velké auto takové nelichotivé hnědé barvy. Prostě to byla barva lidského exkrementu (už se mi nechce být sprostá). Přišlo mi to dost zajímavé, ukázala jsem teda na auto a pobaveně jsem prohlásila španělsky: "Color de caca!" čili barva hovínka. Můj přítel Mexičan a ségra (které jsem to asi v tu chvíli ještě přeložila) se na auto podívali a přisvědčili. Za par vteřin se nad námi přehnala skupina ptáků a jeden z nich si dovolil mi to pustit rovnou na hlavu. Naštěstí to nebylo moc, ale dal mi pěkné poučení - nemáme se posmívat a prostě si musíme někdy dávat pozor na zobák. To, na myslíme nebo co řekneme, se mnohdy může vyplnit.
Směju se ještě teď, když si na to vzpomenu :-)
A teď trošku toho "pozitivnění":
Prostě... "Shit Hapens"
 |
| Někdy si člověk dává pozor, kam šlape a pak... |
Žádné komentáře:
Okomentovat