Je
úterý 10. června 2014. Dneska jsem se praštila do kolene rohem vlastní bakalářky,
ale ani to mi nezkazilo odhodlání snést kolo s taškami po schodech dolů k
autobusáku, dojít na stanoviště číslo 15 a pak autobusem zamířit do Prahy.
Musím se přiznat... Tohle je poprvé, co jsem jela do Prahy do centra úplně
sama. Na Černý most jsem párkrát jela jako náctiletá, ale tam na mě někdo
čekal. Je to zvláštní, nikdy jsem prostě neměla potřebu si do Prahy něco jet zařídit sama. Tak teď už nastal čas. Byla jsem tu včera na první části druhého kola přijímacích
zkoušek, ale to jsem jela s kamarádkou autem. Dnes mě čekala druhá a poslední
část. Už jsem zmínila, že se chci (nebo si myslím, že chci) dostat na Karlovu
univerzitu na obor tlumočnictví a překladatelství. Trošku jsem se toho bála.
Mám vystudovaný "peďák", bakaláře v Liberci. Ani jsem se neučila tolik,
jak jsem původně chtěla, byla jsem totiž strašně rozptýlená. Ale jediné jsem dodržela: i když
jsem chvílemi ztrácela naději, neztratila jsem svoji pozitivní náladu. Řekla jsem
si, že ať to dopadne jakkoliv, všechno bude v pořádku. Když se nedostanu, asi
mi to nebylo souzené.
Tak mi to zřejmě souzené bylo. Přijali mě. Podala jsem slušný
výkon, i když jsem se tolik nepřipravovala. Je hezké slyšet od vašich kamarádů,
rodinných příslušníků a dokonce i profesora z mé předchozí univerzity
gratulace. Připadám si, jako bych už dostala ten titul! :-)
Nicméně, nechtěla jsem se tu vychloubat. Chtěla jsem
vám dát další důkaz, že hlavní je neztrácet hlavu a sebevědomí a vytvořit si v
sobě tu pozitivní energii a vzít si ji tam, kam potřebujete. Nenechte se zmást
ostatními, kteří začnou zmatkovat a malovat čerta na zeď přemýšlejíc o
katastrofických scénářích. Jestli je nechcete poslouchat, odveďte svou pozornost na
něco pozitivního. Pokud tu jde třeba právě o nějakou zkoušku, představte si, jaké
téma by se vám líbilo, o čem byste rádi vyprávěli. Možná o něm pak mluvit nakonec
nebudete, ale ta představa, že si povedete dobře, vás naladí na tu správnou
vlnu. Takže do toho, s hlavou vzhůru a s úsměvem!
 |
| Cestuju sama v metru :-) |
Žádné komentáře:
Okomentovat